Vyhledáváme osoby bez přístřeší, abychom s nimi formou rozhovoru navázali spolupráci, poskytli základní zdravotnický materiál, ošacení, potraviny, ale také sociálně terapeutickou činnost a především odborné poradenství, směřující k řešení jejich nepříznivé životní situace.

​

O Terénních programech​

Terénní programy jsou realizovány dvěma způsoby:

• Terénní programy zaměřené na sociální poradenství a hygienicko-ošetřovatelskou činnost, základní ošetření středním zdravotnickým personálem v rozsahu jejich zákonných možností, předcházení infekčním onemocněním a jejich šíření mezi komunitou osob bez přístřeší, snižování rizik infekční nákazy běžné populace, informování cílové skupiny o rizicích spojených se současným způsobem života a snižování těchto rizik, distribuce základního volně prodejného zdravotnického materiálu a případně potřebných volně prodejných léků.

• Terénní programy zaměřené na monitorování osob bez přístřeší žijících na území hl. m. Prahy, na monitorování jejich pobytu, migrace, sociálních problémů, a na poskytování základního i odborného sociálního poradenství (informace směřující k řešení nepříznivé sociální situace, informace o možnostech a nabídce sociálních služeb, informace o základních právech a povinnostech), zprostředkovávání kontaktu se sociálním prostředím, sociálně terapeutickou činnost, pomoc při uplatňování práv a obstarávání si osobních záležitostí.

​

Hlavní náplní práce je zprostředkování další sociální pomoci a podpora při jejím využívání a zachycení klientů do sítě poskytovaných sociálních služeb.

​

Cílová skupina / klientela

​Hlavní cílovou skupinou jsou osoby bez přístřeší žijící na území hl. m. Prahy. S touto skupinou dále úzce souvisí, a i na ně se zaměřuje uvedená sociální služba, osoby obecně ohrožené sociální exkluzí, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, mladí dospělí ve věku 18-26 let ohrožení společensky nežádoucími jevy, osoby vedoucí rizikový způsob života nebo osoby tímto způsobem života ohrožené a osoby v krizi. Všechny tyto cílové skupiny jsou spolu neoddělitelně provázané a terénní programy nelze tedy zaměřit pouze a jednoznačně jen na osoby bez přístřeší.

​

​