„Hermes je takový malý svět. Vše v něm funguje stejně jako v tom normálním, jen rychleji, drsněji a nevoní to tady...“
Představa noci strávené na lodi v nás může probudit romantickou náladu, jak ale vedoucí a koordinátor provozu lodi Hermes Martin Novotný připomíná, bezdomovectví není žádná romantika. Hermes pro zdejší nocležníky znamená poslední štaci po celém dni, možnost umýt se a vyspat se. Většina pražských bezdomovců také pracuje nebo má brigádu a místo jako Hermes je pro ně absolutně nezbytné.
V čase od 19:30 do 20:30 se nalodí, je jim přiděleno lůžko a mezi 6:00 a 6:30 musí loď zase opustit.
Loď Hermes je ovšem jen přechodná fáze. Osoby na ulici nejdříve osloví terénní pracovníci a nasměrují je na Hermes, kde je sociální pracovníci stabilizují, pomohou jim zabezpečit nejzákladnější potřeby a snaží se je motivovat k postupu dál – buď do azylového domu nebo na ubytovnu.
Když je člověk mladý, život na ulici může představovat jakousi svobodu. Když se ale dostane do špatného zdravotního stavu a přijde třeba o nohu, už je to velký problém. „Kromě toho, když jíte denně rohlík se salámem a pijete krabičák, Vaše regenerační schopnosti nejsou moc dobré. Lidé na ulici tak rychleji chřadnou,“ popisuje Martin Novotný „surovou realitu“ mnohých svých klientů. „Snažíme se je také přesvědčit, aby začali s oddlužováním. Když totiž začnou pozdě, tak vyhlídky, že to bude trvat třeba do jejich šedesáti let, nejsou moc lákavé.“
A proč těmto lidem vůbec pomáhat? Na to má Martin Novotný také odpověď:
„Inteligentní společnost se aktivně zajímá a stará o své chudé a znevýhodněné. Když jsou lidé v hrozné situaci, jsou schopni hrozných věcí. Třeba místo babyboxu dítě skončí v popelnici, nebo ještě hůř. Pokud se ale společnost stará a matka tohoto dítěte má v systém důvěru, lze předcházet obrovskému množství tragédií a řetězení dalších malérů.“
Do takové „hrozné situace“ se přitom může dostat úplně každý. Jak jsme již v předešlých příspěvcích zdůrazňovali, i na ulici se ocitají lidé ze všech možných společenských vrstev. Na Hermesu našli střechu nad hlavou třeba i právnička, středoškolský učitel a tak podobně.
„Většina lidí si naivně myslí, že mají v životě jistotu a na místě našich klientů se octnout nemohou. Riziko tam ale vždycky je a my potřebujeme společnost, která se o lidi na dně postará.“
Znáte někoho, komu by se pomoc noclehárny Hermes mohla hodit, nebo jen chcete informace o ní šířit dál a pomoct tak bourat předsudky? Budeme rádi za každé sdílení.
Comments