Pražské děti bojují s mobily i kratomem. Výzkum ukazuje, že problémy narůstají

Více než polovina pražských žáků má potíže kvůli mobilům a počítačům, třetina trpí poruchami spánku a roste i počet těch, kteří sahají po kratomu. Ukazuje to dlouhodobý výzkum Pražského centra primární prevence CSSP, který sleduje rizikové chování a duševní zdraví dětí už od roku 2016.

Krátká videa místo spánku

„Jen se podívám na jedno video,“ říká si řada dětí večer před spaním. Jenže jedno video se snadno promění v desítky. Výsledkem je ospalost ve škole, potíže s učením i podrážděnost. Podle aktuálních dat přiznalo 62 % žáků, že jim sledování krátkých videí způsobilo problémy – od únavy přes odkládání povinností až po narušení vztahů s rodiči.

Dlouhodobá data navíc ukazují znepokojivý trend: zatímco ještě před pěti lety uváděla opakované problémy jen menšina, dnes se s nimi potýká více než třetina žáků. A nejde jen o videa. Šest z deseti dětí má potíže s časem na sociálních sítích. Třináct procent z nich už splňuje kritéria rizika závislosti – neustále myslí na sítě, nedokáží je omezit a bez úspěchu se o to opakovaně pokoušejí.

Alkohol drží prim, kratom stoupá

Nejrozšířenější „tradiční“ látkou zůstává alkohol. V uplynulém roce ho vyzkoušelo 58 % žáků, zhruba každý desátý ho pije pravidelně. Každý pátý se opakovaně opil. Popularitu si drží i elektronické cigarety – jejich užívání přiznává 22 % dětí.

Novinkou posledních let je ale kratom. Zatímco loni ho mělo zkušenost jen 8 % žáků, letos už 14 %. A nejde jen o „ochutnávku“ – část mladých ho užívá opakovaně nebo pravidelně.

Duševní zdraví: třetina potřebuje pomoc

Problémy s technologiemi a látkami se promítají i do duševní pohody. Dubnová část výzkumu ukázala, že třetina žáků trpí úzkostmi či depresemi a polovina by uvítala preventivní podporu . Každý pátý už spadá do kategorie, kde je doporučena odborná pomoc.

„Digitální technologie jsou dnes přirozenou součástí života mladých lidí. Výzkum ale jasně ukazuje, že u velké části žáků jejich užívání přerůstá do problémů. Narušuje spánek, učení i vztahy,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Roman Petrenko.

Příběh je podobný u alkoholu nebo energetických nápojů: děti si je spojují se „zábavou“ nebo s úlevou od stresu, ale dopady na zdraví a psychiku se hromadí.

Záleží na rodině

Zásadní roli hraje rodinné zázemí. Děti z nízkopříjmových domácností mají podle dat častěji problémy se spánkem, méně sportují a doma nemají klidné místo na učení. Někdy jim chybí i dospělý, kterému by se mohly svěřit – polovina žáků uvedla, že ve škole nemá žádnou důvěryhodnou dospělou osobu.

„Pohoda dětí úzce souvisí s pohodou dospělých, kteří s nimi tráví tolik času – jsou to spojené nádoby,“ připomíná náměstkyně primátora pro sociální věci Alexandra Udženija. Praha proto spouští projekt, který má podpořit i učitele.

Prevence místo hašení požárů

Město každoročně vyčleňuje přes 21 milionů korun na programy prevence a podpory duševního zdraví. Do škol míří peer lektoři, kteří s žáky otevřeně mluví o stresu i látkách. K dispozici jsou krizové chaty či aplikace Záchranka s modulem psychosociální pomoci.

Cílem je, aby se děti naučily o svých problémech mluvit dřív, než vyústí v závislost nebo vážnou psychickou nemoc. „Je lepší, když dítě vyhledá pomoc hned, než aby se trápilo samo,“ dodává ředitelka organizace Zahrada pro duši Markéta Školoudová.

Tiskovou zprávu k výsledkům výzkumu Pražského centra primární prevence naleznete zde.