ADOS dostal relativně nedávno novou vedoucí Petru Mlejnkovou, která ve službě nastartovala množství pozitivních změn. Vedle naplňování základního poslání ADOS, jímž je nahradit osobám bez domova s nepříznivým zdravotním stavem možnost domácího léčení, a to prostřednictvím poskytnutí ubytování na přechodnou dobu a základní ošetřovatelské péče, pracuje také na zkompetentňování klientů. Cílem této přidané hodnoty je motivace k sebepéči, tedy aby se o sebe uměli lidé bez domova postarat i po odchodu z ADOS a měli možnost se tak nezaseknout v nekonečném kole – z nemocnice na ulici a zpět.
ADOS (Azylový dům s ošetřovatelskou službou) je sociální služba poskytovaná dle § 57, Zákona o sociálních službách, tedy není službou zdravotní. Tím, že lidem bez domova supluje prostor na domácí doléčení, je pro něj spolupráce s nemocnicemi a zdravotnickými zařízeními klíčová. Tedy mezi ostatními prioritami je rozvíjení oboustranné spolupráce. Za veliký úspěch je považované např. současné využívání technologií k jednání se zájemci právě z nemocnic, jež bylo zavedeno s cílem výrazně zpružnit přijímání zájemců z tohoto prostředí. Významnou podporou zpružnění procesu přijímání do služby je také sada základních informací a stěžejních dokumentů pro přístup ke službě na webových stránkách ADOS v rámci CSSP.
Petra Mlejnková tyto dva světy (sociální a zdravotní) propojila a nastavila mezi nimi fungující a přátelské vztahy. Do sociálních služeb přišla ze zdravotnictví, téměř 20 let působila jako zdravotní sestra. Nejdříve na septické chirurgii, kde se aktivně začala věnovat problematice akutních a chronických ran. Poté bezmála 13 let pracovala na Jednotce intenzivní péče dětské hematologie a onkologie s transplantační jednotkou. Rozumí tak stavu klientů a umí rozeznat, zda je ADOS pro ně tím správným místem a může jim pomoct nebo by jim mohl naopak uškodit.
„Intenzivně jsme se věnovali transparentní komunikaci a spolupráci s nemocnicemi a síťování služeb obecně, neboť si uvědomujeme význam kvalitní spolupráce pro naše společné klienty. S vedoucí sociálního úseku Nikol Němcovou jsme začaly jezdit do nemocnic a tam jednaly se sociálními pracovnicemi, poté společně s jejich pomocí nastavily řadu dnes již osvědčených mechanismů pro komunikaci."
Jednání se zájemci o službu je možné dělat už i online přímo z nemocnic, odkud s námi za podpory personálu zájemci komunikují nejčastěji přes WhatsApp. ADOS jsme plně zaplnili a nově využívá také pořadník, ten nejčastěji pro vozíčkáře a osoby s výraznou poruchou hybnosti. Součástí všech jednání je vždy posouzení komplexní situace klienta včetně místa, odkud přichází, přičemž osoby bez přístřeší ohrožené akutní újmou na životě a zdraví, mají vždy v rámci bodového hodnocení pro naléhavost příjmu poněkud vyšší prioritu. Nemocnice díky pořadníku vědí, zda je na ADOSU místo nebo nikoli. Pacienty, které propouštějí v době plné kapacity pak nakontaktují přímo na ADOS, kam poté sami na jednání se zájemcem přicházejí.
„Klienty naší služby v rámci zavedených změn také např. aktivně připravujeme na vyšetření ve zdravotním zařízení, na úřadech apod. v rámci posilování základních kompetencí v oblasti péče o jejich zevnějšek. Jedna z pracovnic týmu je aktivně podporuje v oblasti zajištění oholení, kadeřnického servisu, potřebné hygienické péče a zajištěním čistého oblečení ze šatníku, jímž disponujeme. Děláme to pro to, aby měli i lidé bez domova možnost si zachovat důstojnost při využití veřejně dostupných služeb. S nemocnicí aktivně komunikujeme a se souhlasem klienta píšeme záznam o tom, jaké vyšetření klient potřebuje a co ho/ji trápí. Na oplátku k nám do azylového domu posílají lidi s léky na 3 dny, s receptem a poukazy na obvazový materiál. Spolupráce nám funguje skvěle.“
Pracovníci ADOS usilují o to, aby se klienti po opuštění služby do nemocnic zbytečně nevraceli v důsledku sociálně nepříznivé situace, jež je do služby přivedla. Je potřeba je připravit na samostatný život v návazném bydlení, je-li to jiný azylový dům, ubytovna nebo v krajním případě bohužel i ulice. Například takový diabetik… Kdyby v ADOSU dostával diabetickou stravu 5 až 6krát denně a podle toho si píchal inzulin, co se s ním stane, když se vrátí do jiného ubytování nebo ven a omezené finanční prostředky? Koupí si konzervu a půlku chleba, neupraví si dávku inzulínu a do 42 hodin má dekompenzovaný diabetes a je zpátky v nemocnici. Pracovníci Azylového domu s ošetřovatelskou službou své klienty učí například výměnné jednotky, aby tak posílili jejich kompetence důležité pro další život v jejich přirozeném prostředí.
„V ADOSU jsem začala tvořit tým specialistek - zdravotních sester. Mám tady sestru, která se věnuje muzikoterapii, co je vlastně terapie zpěvem, pro pacienty s chronicko-obstrukční nemocí (nemoc plic). Jsou tady také kuřáci a lidi s nádory na plicích. Další sestra si vybrala, že se chce věnovat paliativní a hospicové péči a přidala se k ní i sociální pracovnice. Potřebovala bych ještě stomickou sestru, protože spousta lidí bez domova má vývody a také sestru specialistku na diabetologii. Pracovníci v sociálních službách se pak chtějí rozvíjet např. v zoo-terapiích nebo aktivní práci se závislostmi klientů či podpoře v abstinenci.”
Zatímco jsou klienti zdravotně stabilizováni převážně zdravotním personálem, probíhá v rámci základní činnosti azylového domu v kooperaci intenzivní sociální práce v podobě základního sociálního poradenství, podpory při zajištění dokladů, zajištění příjmu a to nejdůležitější - síťování na další návazné bydlení/služby, kam může klient odcházet v okamžiku dořešení zdravotní zakázky. Na těchto zakázkách pracují klienti s výraznou podporou vedoucí sociálního úseku Nikoly Němcové a sociální pracovnice Olgy Brůhové. Významnou oporou jsou jim pracovníci v sociálních službách.
Vizí Petry Mlejnkové do budoucna je kromě jiného otevřít ADOS ostatním službám Centra, aby si jejich pracovníci i klienti mohli přijít za sestrami specialistkami pro radu v různých odborných oblastech (např. péče o stomii, diabetes, rány aj.).