Lada Havlasová: Je žárlivost „zdravá“ součást vztahu?

S žárlivostí se setkáváme v mezilidských vztazích vcelku běžně - v partnerských, přátelských, sourozeneckých i pracovních. Položme si otázku, zda je to zdravá součást vztahu, nebo není.

Představme si dvě situace z každodenního partnerského života. V první situaci se žena vrátí z víkendu s kamarádkami o několik hodin dříve. V druhé situaci muž čeká na svou ženu u vchodu do budovy, ve které žena pracuje. Jedná se o žárlivost, nebo nejedná? Jsou to projevy zamilovanosti, zájmu či romantická gesta? Nebo naopak žárlivost?

Můžeme si klást otázku, proč se žena z první situace vrátila z víkendu s kamarádkami dříve. Možná se již ve své zamilovanosti nemohla dočkat partnera, možná se také nepohodla s kamarádkami, nebo možná si chtěla ověřit, zda partner v její nepřítomnosti netráví čas s jinou ženou. Muž z druhé situace čekající na svou ženu před budovou, kde žena pracuje, možná chtěl vyšetřit chvilku pro ně dva bez dětí, možná se ale muž chtěl ujistit, že jeho žena neodchází z práce s kolegou.

A co když muž volá své partnerce do práce několikrát za den? Možná se spolu potřebují domluvit, kdo se kdy postará o děti vzhledem k neustále se měnící pracovní situaci, nebo možná se muž chce poradit, co komu koupit za dárek ze služební cesty. Možná se ale muž potřebuje ujistit o tom, kde žena je – resp. zda její vysvětlení odpovídá její aktuální poloze. Jedna a tatáž situace tedy může mít více významů. Může vyjadřovat zájem o partnera, ale také strach o ztrátu lásky, pozornosti, vztahu.

Strach ze ztráty někoho, na kom mi záleží, může vést k žárlivosti a ve snaze chránit společný vztah také k žárlivému chování, které může mít podobu kontrolování druhého, nedůvěry k partnerovi či konfliktů. Žárlivý partner se opakovaně vyptává („kde jsi byl, s kým ses zdržela?“), kontroluje zprávy, sleduje aktivitu druhého na sociálních sítích, prochází přehled telefonních hovorů či sleduje polohu partnera. Někteří žárlivci se snaží omezit kontakty partnera s dalšími lidmi (s rodinou, přáteli, kolegy) plánováním jiného programu, formou pláče, hněvu, výčitek i podezíráním z nevěry.

Žárlivé chování zahrnuje také vyvolávání konfliktů bez zjevného důvodu, v krajním případě se může jednat i o zastrašování nebo násilí. Žárlivé chování tedy vztah nepodporuje ani nechrání – naopak ho narušuje, a mnohdy vede až k rozpadu vztahu. Žárlivost proto nelze považovat za „zdravou“ součást vztahu.

Potýkáte-li se žárlivostí sami u sebe nebo ve vztahu s partnerem, bývá užitečné obrátit se na odbornou pomoc, protože žárlivé chování zpravidla samo neodezní. Takovou odbornou pomoc můžete nalézt v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centra sociálních služeb Praha.

Mgr. Lada Havlasová

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Více informací a kontakty na Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy najdete zde: https://www.csspraha.cz/poradna