3. 9. 2026 proběhla tisková konference k výzkumu Pražského centra primární prevence. Roman Petrenko upozornil na novou roli AI v životě dětí
Umělá inteligence je dnes běžnou součástí života pražských dětí a dospívajících. Přibližně devět z deseti žáků ji používá a téměř čtvrtina každý den. Nové výsledky dlouhodobého výzkumu Centra sociálních služeb Praha ale upozorňují také na nový fenomén: 24,3 % žáků se v psychické tísni opakovaně obrací nejdříve na AI místo na člověka. Právě tato skupina přitom vykazuje výrazně horší psychickou pohodu a vyšší psychickou zátěž.
Výzkum „Mapování rizikového chování a duševního zdraví žáků v Praze“ realizuje Centrum sociálních služeb Praha prostřednictvím Pražského centra primární prevence. Probíhá pravidelně od roku 2016 a umožňuje sledovat, jak se v čase proměňuje duševní zdraví dětí a dospívajících, jejich vztahy ve škole, užívání návykových látek i rizika spojená s digitálními technologiemi. Do aktuálního šetření se po vyčištění dat zapojilo 10 917 žáků pražských základních a středních škol.
AI používá většina žáků. Rizikem není samotné používání
24,8 % žáků používá AI každý den a dalších 35,5 % několikrát týdně. Pro většinu z nich přitom představuje především praktického pomocníka při učení, plnění úkolů nebo rozhodování.
„AI sama o sobě není problém. Většině žáků pomáhá při učení a plnění úkolů. Necelé desetině ale nahrazuje lidskou oporu – hledají v ní terapeuta či psychologa, na což jazykové modely nejsou určené,“ říká Roman Petrenko, vedoucí výzkumu Centra sociálních služeb Praha.
Výzkum ukazuje, že zásadní není jen to, jak často děti AI používají, ale především k čemu ji používají a jakou roli v jejich životě zastává. Riziko se zvyšuje ve chvíli, kdy AI přestává být pouze nástrojem a začíná nahrazovat lidskou nebo psychologickou oporu.
V psychické tísni se část dětí obrací nejprve na technologii
Jedním z nejvýraznějších zjištění letošního výzkumu je, že 24,3 % žáků se v psychické tísni opakovaně obrací nejdříve na AI místo na člověka.
Právě tato skupina vykazuje výrazně horší výsledky v oblasti duševního zdraví. Rizikové používání AI souvisí s vyšší mírou depresivity, úzkostnosti, sebepoškozování, slabší vztahovou oporou i problematickým používáním sociálních sítí.
„Pro děti je AI atraktivní mimo jiné proto, že je okamžitě dostupná, nehodnotí je a mohou se jí svěřit prakticky kdykoli. To ale neznamená, že dokáže nahradit skutečný vztah a odbornou pomoc,“ upozorňuje Roman Petrenko.
Více než polovina žáků nemá ve škole dospělého, kterému by se svěřila
Výsledky zároveň ukazují, proč může být digitální prostředí pro část dětí tak snadno dostupnou alternativou.
50,6 % žáků uvedlo, že ve škole nemá dospělého, kterému by se svěřilo se svým problémem, a 54,3 % by se bálo obrátit na vyučujícího s vážným problémem. Jen 26,5 % žáků uvádí, že se vyučující zajímají o to, jak se cítí.
„Část dětí si vytváří vztah k technologii jako k náhradě skutečné podpory. Je to jasný signál, že musíme posílit dostupnost pomoci v reálném světě – jak ve školách, tak v sociálních službách,“ upozorňuje Monika Korábová, ředitelka Centra sociálních služeb Praha.
Psychická pohoda se zlepšila, část dětí ale stále potřebuje pomoc
Pozitivní zprávou je, že dobrý až velmi dobrý wellbeing má 50,2 % pražských žáků, což je nejlepší výsledek za sledované období. Podíl žáků s velmi nízkým wellbeingem se zároveň snížil na 19,5 %.
Přesto zůstává psychická zátěž významná. 30,3 % žáků vykazuje střední až těžké příznaky úzkosti a 19,4 % příznaky středně těžké až těžké deprese.
Výzkum upozorňuje i na další rizika spojená s digitálním prostředím. 42,8 % žáků uvedlo opakované nebo pravidelné problémy kvůli sledování krátkých videí a 13,3 % žáků se nachází v riziku závislosti na sociálních sítích.
Výzkum CSSP pomáhá nastavovat prevenci
Pražské centrum primární prevence CSSP sleduje rizikové chování a duševní zdraví pražských žáků od roku 2016. Dlouhodobá data pomáhají zachytit nové trendy a poskytují podklady pro nastavování prevence, podpory škol i služeb pro děti a jejich rodiny.
Hlavní zjištění
24,3 % žáků se v psychické tísni obrací nejdříve na AI
24,8 % používá AI denně
50,6 % nemá ve škole dospělého, kterému by se svěřilo
54,3 % se bojí svěřit pedagogům s vážným problémem
19,5 % má velmi nízký wellbeing
50,2 % má dobrý až velmi dobrý wellbeing
13,3 % je v riziku závislosti na sociálních sítích