Program VIOLA v současné době prochází změnami, nejdůležitější z nich je právě osamostatnění se programu od Intervenčního centra. „Vidíme Violu jako program s obrovským potenciálem k růstu, který nemůžeme naplnit, pokud by byla stále doplňkovou službou v rámci Intervenčního centra. (…) Psychoterapie je skvělý nástroj vnitřního rozvoje a změny, ale potřebujeme, aby s původcům násilí dostala pomoc ještě jiná – rychlá a praktická a tento nárok splňuje sociální práce. Přijali jsme kolegyni Bětku Černochovou, která kromě poradenství také edukuje a využívá při své práci metodu zvládání vzteku právě z dílny Ligy otevřených mužů. Takto má Viola výrazně nižší práh a dokážeme pomoci většímu počtu klientů. Tuto ‚novou' Violu nyní testujeme v pilotním režimu," říká vedoucí programu VIOLA Jitka Řeháčková.
Co je program VIOLA a komu je určen? Co je jeho cílem?
Viola je program určený pro všechny, kteří se dopouštějí násilí na svých blízkých. Může se jednat o původce domácího násilí, ale také lidi, kteří žijí v konfliktním vztahu, nebo rodiče, kteří nezvládají svůj vztek směrem k dětem. Násilí v blízkých vztazích může mít mnoho podob, nejsou to vždy jen facky a kopance, může se jednat také o psychické nebo emocionální násilí, nadávky, výhružky nebo manipulaci. Ve Viole umíme pomoci hlavně těm lidem, u kterých příčinou násilí jsou naučené chování a nezvládnuté emoce, především vztek. Nezaměřujeme se na osoby, které se dopouštějí násilí z přesvědčení, promyšleně, plánovaně a(nebo) v souvislosti s duševním onemocněním.
Viola má jednoznačný cíl a tím je zvyšování bezpečí, jde nám zkrátka o to, aby k okolí člověka, který k nám dochází bylo bezpečněji. Tohoto cíle dosahujeme různými způsoby podle konkrétní situace každého člověka. U někoho pomůže jen to, že pochopí, co jsou spouštěče jeho násilného chování a naučí se jak své emoce ventilovat přijatelným způsobem. Někdo potřebuje hlubší a dlouhodobější práci, díky které dokáže nahradit problematické vzorce chování bezpečnými. Přivádíme k násilí pozornost, otevřeně ho pojmenováváme jako nepřijatelné a vysvětlujeme jeho dopady. Zároveň ale pracujeme s tím, že násilí člověka nedefinuje a pozitivní změna je možná. Viola je podpůrný, nikoliv represivní program a v tom je její velký potenciál. Vycházíme totiž z přesvědčení, že pokud po někom chceme takto významnou a trvalou změnu chování v oblasti mezilidských vztahů, je to bez adekvátní podpory v podstatě nemožné.
Jak se k vám klienti dostávají? Přijdou sami nebo na základě nějakého doporučení? Vyhledáváte nějak osoby, které se násilí dopouštějí?
Klienti se k nám mohou dostat různými způsoby. Nejčastěji prostě zavolají, nebo napíší mail, že by měli zájem o konzultaci, kterou domlouváme podle aktuálních kapacit. Nijak předem lidi nezpovídáme, netestujeme jejich motivaci, ochota přijít nám úplně stačí a na všem ostatním se domluvíme.
Jsme připraveni pomoci také lidem bezprostředně po vykázání. Vykázání v kontextu domácího násilí je situace, kdy byla k násilnému incidentu přivolána policie a ta vyhodnotila, že pro zajištění bezpečí je nutné násilnou osobu dočasně oddělit o toho, komu bylo ubližováno. Děje se tak vždy na 10 dní, kdy se násilná osoba nemůže vrátit domů, ale tato doba může být prodloužena. Toto je velmi náročná situace a pro ohrožené osoby je zde připraven systém péče v podobě Intervenčního centra, které je na základě informací od police samo kontaktuje a nabídne pomoc. Do Violy se nám zájemce musí přihlásit sám, ale můžeme s ním v takovou chvíli pracovat, pomoci mu situaci lépe pochopit a najít nejlepší postup, aby se situace dále nezhoršovala. Přes všechnu hrůzu té situace, vidíme ve vykázání velký potenciál pozitivní změny.
Spolupracuje VIOLA například se státními složkami jako je policie či OSPOD nebo s neziskovými organizacemi a podobně? Jak tato spolupráce vypadá?
Spolupracujeme s OSPOD, pokud je to potřeba a je to tak s klienty domluveno. Někdy spolupracujeme s neziskovými organizacemi, snažíme se maximálně síťovat, aby se naše služby dostali k lidem, kterým mohou pomoci. Na metodické úrovni a v oblasti osvěty jsou našimi největšími partnery kolegové a kolegyně z Ligy otevřených mužů. V rámci zajištění potřeb klientů, spolupracujeme se službami napříč CSSP.
Proč nestačí na řešení domácího násilí pouze Intervenční centrum a práce s obětmi? Proč je důležitý také program Viola?
Dostupná a specializovaná pomoc ohroženým osobám je naprosto zásadní. V Intervenčním centru vycházíme z přesvědčení, že za násilí je vždy odpovědný ten, kdo se ho dopouští. Pokud pracujeme s původci násilí, máme šanci násilí skutečně ukončovat. Násilí samo od sebe obvykle neskončí, naopak, má tendenci se šířit nejen rodinnými systémy, ale celou společností. Pomáhat lidem najít vnitřní motivaci ke změně a provázet je na cestě k bezpečným vztahům může mít z dlouhodobého hlediska obrovský dopad. Pokud se násilí nezastaví, přenáší se i prostřednictvím dětí na další generace. Není náhoda, že většina klientů Violy byla nějaké formě násilí sama vystavena v průběhu svého dětství a dospívání.
Program VIOLA aktuálně prochází určitými změnami. Jaké jsou to změny a proč se dějí?
Když jsme se s kolegyní Martinou Denemarkovou zamýšlely nad tím, jak Violu nastavit, aby nejlépe sloužila svému cíli, tedy zvyšování bezpečí, došly jsme k tomu, že nemůže zůstat výhradně terapeutickým programem. Psychoterapie je skvělý nástroj vnitřního rozvoje a změny, ale potřebujeme, aby s původcům násilí dostala pomoc ještě jiná – rychlá a praktická a tento nárok splňuje sociální práce. Přijali jsme kolegyni Bětku Černochovou, která kromě poradenství také edukuje a využívá při své práci metodu zvládání vzteku právě z dílny Ligy otevřených mužů. Takto má Viola výrazně nižší práh a dokážeme pomoci většímu počtu klientů. Tuto „novou“ Violu nyní testujeme v pilotním režimu.
Kdo jsou pracovníci programu VIOLA? Jsou to ti samí lidé jako v Intervenčním centru? Bude tomu tak nadále, nebo se program Viola do budoucna oddělí?
V současné době tvoříme Violu tři – psycholožka Martina Denemarková, sociální pracovnice Alžběta Černochová a já. Moje role je v tuto chvíli především koordinační a administrativní, ale pevně věřím, že se v blízké budoucnosti opět dostanu k práci s klienty a klientkami. V současnosti však práci s klienty zajišťují kolegyně. V blízké budoucnosti se rozrosteme ještě o jednu sociální pracovnici a pak přejdeme z pilotního do ostrého režimu.
Program VIOLA by měl nově fungovat v prostorech oddělených od Intervenčního centra. Z jakého důvodu? Co to pro program Viola znamená?
Jsou to především praktické důvody směřující ke kvalitě a růstu jak Intervenčního centra, tak programu Viola. Zaprvé musíme za všech okolností zajistit, že Intervenční centrum je bezpečným místem pro ohrožené osoby a nedojde zde k setkání s původci násilí. Dále se ve Viole zaměřujeme mimo jiné na osoby v průběhu vykázání a v takovém případě mají dokonce zákaz se k ohrožené osobě přibližovat, nemůžeme je tedy zvát na stejné místo. A konečně vidíme Violu jako program s obrovským potenciálem k růstu, který nemůžeme naplnit, pokud by byla stále doplňkovou službou v rámci Intervenčního centra.
O tom, jak se program VIOLA vyvíjí Vás budeme samozřejmě průběžně informovat na našem webu a v dalších číslech magazínu Siréna.