„Vyhledáváme a monitorujeme osoby bez přístřeší a snažíme se je motivovat k tomu, aby svou situaci začali řešit. Musíme ale maximálně respektovat jejich právo na sebeurčení, takže se setkáváme i s tím, že někdo pomoc nechce, i když by ji z našeho pohledu potřeboval. V takových případech se snažíme minimalizovat důsledky, které jsou spojeny s životem na ulici.“
Ve zkratce popisuje svoji práci jedna z našich terénních pracovnic. Její den začíná v kanceláři, kde si s kolegou připraví plán a lokality, které mají ten den navštívit. Všichni terénní pracovníci v CSSP pracují ve dvojicích. Pak vyráží na cestu kolem Prahy, brouzdat lesy, hledat stany, kontrolovat parkoviště či autobusové zastávky. Základní metodou jejich práce je rozhovor s klienty. K dispozici mají také auto, ve kterém převáží jídlo, oblečení a případně i samotné klienty. I když se to může zdát stereotypní, každý den v terénu je přece jen trochu jiný.
Že si takovou práci nedovedete představit? Oba výše zmínění teréňáci svorně tvrdí, že mají svou práci rádi. To je také základ správného terénního pracovníka.
Když se řekne „bezdomovec“, mnoho lidí si představí jen alkohol, drogy, špínu, smrad, dluhy či nemoci. Nevidí člověka a jeho příběh nebo situaci, neví, proč je tam, kde je.
„Důvody jsou různé, často to pramení už z dětství či dospívání. Mnoho z našich klientů pochází z dětských domovů, dostali se do problému se zákonem, alkoholem či drogami už jako nezletilí, kvůli špatným vztahům opustili domov a tak podobně. Měli jsme ale i pána, který kvůli rozvodu přišel o všechno, včetně střechy nad hlavou,“ říká vedoucí terénních programů David Veber. Za své působení už zažil i případ, kdy do noclehárny přijel klient v mercedesu, bylo to prý to poslední, co mu zůstalo po tom, co ho syn vytlačil z firmy.
Mnoho z těchto lidí se na ulici dostalo samozřejmě i vlastní vinou. Každý by ale měl mít šanci postavit se zase na vlastní nohy. Jak ale vedoucí služby vysvětluje, postup z ulice není zrovna jednoduchý proces.
Tito lidé se mnohdy v životě zklamali, nevěří institucím, nechtějí nic podepisovat. Hodně jich má problém najít práci kvůli dluhům, nebo nemají čistý trestní rejstřík. Je pro ně těžké zařadit se do společenského života s pravidly, obzvlášť když se na každém kroku potkávají s předsudky a nepřijetím, třeba i ze strany úřadů. Často postrádají vůli a motivaci k tomu, aby se pustili do několik let dlouhé a těžké cesty k oddlužení, nemají nikoho, kdo by je na ní podpořil. To pak vytváří bariéru, kterou jim právě terénní pracovníci pomáhají překonat.
Znáte někoho, komu by se pomoc terénních programů mohla hodit, nebo jen chcete informace o této službě poslat dál a pomoct tak třeba bourat předsudky? Budeme rádi za každé sdílení!
留言