top of page

Cílem Městských ubytoven je mnohem víc, než jen poskytnout lidem střechu nad hlavou

Sociální pracovníci působící v ubytovnách jim poskytují také podporu v tom, aby se mohli časem posunout do standardního bydlení. Pomáhají jim vyřešit jejich často špatný zdravotní stav, získat kompetence k bydlení, vyřešit dluhy, zařídit dávky v hmotné nouzi či získat zaměstnání.


„Bez bydlení toho člověk moc nevyřeší,“ míní Pavel Řeháček, vedoucí oddělení koordinace městských ubytoven. „Velkou část kapacity mu zabere jen to, kde bude dnes v noci spát a co bude jíst. Tady dostane možnost se stabilizovat a může začít řešit, co bude dělat dál.“

Městské ubytovny vznikly v červenci 2022, kdy plynule navázaly na končící humanitární hotely. V současnosti poskytují domov osobám bez přístřeší, případně lidem ohroženým ztrátou bydlení.


Ubytovny jsou momentálně tři, s celkovou kapacitou 118 míst. Všechna tato místa jsou plná, po uvolnění jsou okamžitě obsazena zájemci z pořadníku. Díky bodovému systému mají prioritu lidé, kteří pomoc nejvíc potřebují a kteří jsou ohroženi dlouhým pobytem na ulici, tzn. lidé se zhoršeným zdravotním stavem, vysokým věkem či nízkým příjmem. Právě oni mají totiž nižší šanci získat ubytování jinde, ať už ve standardním bydlení nebo třeba v komerčních ubytovnách.


„Čím déle je člověk na ulici, tím menší jsou jeho kompetence bydlet. Když se na komerční ubytovnu nebo do normálního bytu dostane, je pro něj mnohem náročnější si jej udržet. Na městské ubytovny umožňujeme lidem například nastoupit i s úplně nulovým příjmem. Ve spolupráci se sociálními pracovníky, nejdřív se zorientovat, navázat na sociálního pracovníka, zažádat si třeba o sociální dávky a postupně potřebné kompetence nabýt,“ vysvětluje Simona Šimíčková, koordinátorka městských ubytoven.


Rozdíl mezi Městskými ubytovnami a těmi komerčními tedy spočívá (kromě nižší ceny na městských ubytovnách) hlavně v práci s ubytovanými. Zatímco na komerčních ubytovnách je často hlavním pravidlem „neplatíš = nebydlíš“, sociální pracovníci v městských ubytovnách se snaží zjišťovat a odstraňovat důvody, proč tomu tak je. S klientem si společně nastaví plán toho, kdy platit začne a mluví s ním o tom, jaké kroky je potřeba udělat pro to, aby se mu to povedlo. Společná spolupráce ale nemusí zůstat jen při financích, často spolu řeší i závislosti, nebo třeba mezilidské vztahy. Zkrátka se spolu snaží odstranit všechny příčiny toho, proč daný člověk na ulici zůstával. V ideálním případě pro něj městská ubytovna slouží jako cvičné bydlení, které ho připraví na samostatný život v budoucím domově.

Σχόλια


bottom of page